Při pobytu na Gardě je takřka povinnost každého cyklisty zdolat kultovní sedlo Passo di Tremalzo. Začínáme v Rivě v nadmořské výšce 65 m. Nejprve školácky zakufrujeme, než se nám podaří najít ten správný výjezd po staré panoramatické cestě soutěskou říčky Ponale s výhledy na Lago di Garda, kde jsou dodnes ve vápencových masivech hor dochovány důmyslné rakouské obranné pevnosti čítající až pět pater. Po 300 výškových metrech se napojujeme na silnici, kde nás zákaz vjezdu cyklistů navádí na cyklostezku, která je místy z hrubého betonu, neboť stoupání dosahuje i 27%. Projíždíme vesničkou Pré, kam více než čtyři měsíce v roce nedosáhne jediný paprsek slunce, a tak zde lidé žijí ve stínu vrcholků hor, které vesničku obklopují. Po patnácti kilometrech a 600 výškových metrech přijíždíme k jezeru Lago di Ledro.

     Obce z okolí Lago di Ledra byly součástí Rakousko-Uherska. Protože oblast byla hraniční s Itálií a předpokládal se zde průběh fronty 1.světové války, bylo 4700 obyvatel ze dne na den v květnu 1915 spěšně evakuováno. 3000 osob bylo rozmístěno v Čechách zejména na Příbramsku, Kladensku, Turnovsku a v okolí Stříbra. 439 vysídlenců v českém exilu zemřelo, na místních hřbitovech lze nalézt i jejich hroby. Po skončení války v roce 1918 se ledrenští vrátili domů, kde našli jen zpustošenou zemi.

     Sjíždíme z cyklostezky a objíždíme jezero zprava po silnici. Je to rychlejší a hřeje tu sluníčko. V obci Tiarno nalézáme otevřený market,  tak dáváme sváču. U jezírka Lago d´Ampola nacházíme na druhý pokus nenápadnou cedulku Tremalzo 15500m. Brutální zkratkou s 25% se dostáváme v 800 metrech na klasickou horskou silnici s kvalitním asfaltem vedoucí od jihu. Silnice celkem příjemně stoupá, na konec října je docela milá teplota a hlavně obdivujeme až kýčovitá panoramata podzimem zbarvených buků a vrcholky hor, které jsou lehce pocukrovány nedávnou sněhovou nadílku. Po celou dobu výjezdu přejelo pouze jedno auto a setkali jsme se asi se šesti bikery(samozřejmě z Česka).