|
Po loňském úspěšném překonání vzdálenosti 300km nás přes zimu napadá další šílenost. Zkusíme „čtyřkilo“. Bude to bolet, ale bude to frajeřina. Kromě Jirky Mansfelda reaguje na výzvu už jen Jirka Guttenberg. Trasa je jasná. Podle Labe do Drážďan a zpět. Už v zimě začínáme najíždět tréninkové kilometry. Jaro nám počasím moc nepřeje, ale i tak máme v nohách pár tisíc kilometrů. V květnu dáváme dvoustovku do Kutné Hory a přípravu zakončujeme výjezdem na Ještěd. Při návratu z Ještědu máme obrovské štěstí, neboť na občerstvovačce v Oboře potkáváme legendu cyklistické aplikace Strava Katku Secteur. Mladou a moc milou ženu, která za loňský rok ujela neuvěřitelných 45 000 km(tj. 130 km průměrně denně). Pro ni je vyjížďka v řádech stovek kilometrů všední rutina. Dostáváme spoustu rad a informací a také psychickou podporu. Když to ujede taková baba, tak to musíme zvládnout i my.
V sobotu 12. června ve 4.00 vyjíždějí 4 blázni ze Mšena. Na poslední chvíli se přidává Martin Kauler, doprovodí nás na Mělník a valí zpět do Mšena, protože musí do práce. Ranní jízda je super, silnici máme jen pro sebe a kilometry úspěšně přibývají. Cestou saháme do batůžků, abychom pravidelně doplňovali energii. První delší zastávku máme v Děčíně na kávě a přesně v poledne stojíme v centru Drážďan. Computer ukazuje 192 km. Začíná foukat celkem silný vítr, ale je to severozápad, takže nám při zpáteční cestě dost pomůže. Cestu zpět kopírujeme a v Ústí nad Labem nás čeká překvapení. Martin nám přijel naproti, aby nás trochu potáhl. Děláme častější přestávky a lijeme do sebe obrovské množství tekutin. Odhaduji to tak na kýbl(10 litrů). Přijíždíme do Doliny a musíme rozsvítit světla. Ve Mšeně nám na tachometru svítí 391 km, proto musíme zbývající kilometry dojet po okolí. Konečně to tam je. 400km. Je 22.30 a dostáváme U Lva zaslouženou orosenou odměnu. V sedle kola jsme strávili téměř 15 hodin a i průměr přes 27km/h je velmi slušný. Cítíme, že tohle byla ta hrana, přes kterou se nám už nebude chtít a další výzvy budou směřovat jiným směrem.
|
