Francie 2003 |
Tour de France
Mekkou každého cyklisty je nejstarší a nejslavnější etapový závod Tour de France, který letos slaví 100.výročí založení. V dnešní době není problém přesunout se přes noc napříč Evropou. Co si zkusit na vlastní kůži vystoupat alpské průsmyky, které zdolávají nejlepší cyklisté světa?
Kola na střechu, trochu proviantu, oblečení, peněz a hurá do Alp. Za 15 hodin nás vítá město Savojských Alp St. Jean de Maurienne. Ubytováváme se v kempu a během 4 dní zdoláváme postupně několik průsmyků (např. Col de la Croix de Fer, Col d´Izoard, Col de la Madeleine, Alpe d´Huez…). Cení se hlavně ty, které mají více jak 2000m.n.m. Co průsmyk, to stoupání 20 km i více, následuje opojný sjezd, kde překonáváme své rychlostní rekordy. Kolem nás totéž podstupují cyklisté i cyklistky všech věkových kategorií z nejrůznějších míst Evropy, ale i USA. Téměř všichni na silničních kolech. Počasí nám přeje, všichni žijí báječnou atmosférou "staré dámy", jak se TdF přezdívá, řidiči jsou jiní než u nás, troubí jedině tehdy, když nás chtějí povzbudit. Přichází neděle 13.7. - poslední den našeho pobytu, kdy se osobně v roli diváků účastníme královské etapy TdF. Po náročném výjezdu na Col du Galibier do výšky 2645 m.n.m. vybíráme místo s výhledem a vyčkáváme na peloton cyklistů. Totéž činí desetitisíce fanoušků podél trati. Před příjezdem závodníků projíždějí stovky doprovodných, novinářských a sponzorských vozů, ze kterých vyletují různé reklamní předměty v podobě přívěsků, čepic, propisovaček, triček, sýrů…….. Davy ožívají při příjezdu roztrhaného pelotonu. I my ožíváme a bouřlivě povzbuzujeme dva zástupce Česka Reného Andrle a Pavla Padrnose. Po přejezdu posledního závodníka sjíždíme do údolí, nakládáme kola, těšíme se domů. Zážitek na celý život je u konce. Jarda
|